VOKO NA CESTÁCH: Turecko

Když bych teď napsal: "Jel jsem na dovču do Turecka...", kde kdo by mi záviděl. Ale ono není co závidět, tedy krom krásného počasí, teplého moře a luxusního hotelu! Jsem pořád investigativní novinář Vilém Černý, který s oblibou kritizuje autoritářský režim tureckého "presidenta" Erdogana.

Abych se do země půlměsíce a hvězdy dostal, musel jsem si najmout výsadkové letadlo AČR. Z toho mě doslova vyhodili a já naštěstí nebyl sestřelen a dopadl jsem přímo na bar hotelu, kde jsem byl ubytován. Portýr, který byl vystrašený, že až zbělal (tuto změnu barvy jsem uvítal), se zmocnil mých kufrů a hned je odnášel do pokoje. Vlastně do presidentského apartmá (jelikož nemám dovolen vstup do země, byl pokoj napsán na Vládu ČR).

Co se týče zbytku personálu, byl jsem spokojen. Většina z nich byla z východní Evropy, tudíž jsem na ně mohl valit ruské nadávky bez omezení. A několik Turků, co tam pracovalo, jsme obšťastnili nadávkami německými a také rozkazy, které jim připomínaly nejslavnější spolupráci Evropy a Turecka.

Vlastně by se našel jeden nedostatek mého pokoje, který by se jistě hodil do "VOKO TRPÍ". Byly jím ruské programy, které my ukázaly, že i Nova s Ordinací a Barrandov se Soudkyní Barbarou nejsou nejhorší na světě (jsou až druzí, právě po Rusku).

My v redakci občas vtipkujeme nad totalitními režimy, ovšem když jsem se procházel městě, ve kterém všude vlály vlajky a portréty "vůdce", člověk si začal vážit českých politiků, co mají jen velké sliby a nepodnikají žádné radikální kroky.

K cestě domů jsem už mohl využít standardních cest. Sice to bylo soukromé letadlo, ale letěl jsem ze státního letiště a nemusel jsem se skrývat, tudíž jsem cestoval skoro jako normální člověk. Hořkosladce jsem vnímal vojáky turecké armády, co se přišli ujistit, zda už konečně vypadnu.

Vše bylo skvělé, až jsem se tomu divil. Ale za mě vyhrálo skvělé jídlo a možnost dát si kafe i na pláži, toho si opravdu cením!

Autor: Vilém Černý